Než se na to vhrneme, pojďme rozlišit pár slov, ať máme jasno v tom, o čem píšu.

Nervozita – nemá nic společného s naším směrem. Pokud jsme nervózní, je to nejspíš kvůli tomu, že děláme něco nového. Je to jen omezení, které jsme si vytvořili my sami svým přístupem k životu. Nervozitu neřadím mezi pocity, které by mě odváděli od směru, jakým chci jít.

Strach – je nepřirozený stav. Tedy pokud mám nějaký směr a můj život řídí strach, budu potřebovat několik životů k tomu naplnit to, co jsem si určil před příchodem na planetu zemi.

Radost – má zásadní vliv na to, kam směřuju. Pokud se cítím radostně, ať už dělám cokoliv, je to znamení, že jdu po cestě, kterou jsem si určil a kterou cítím uvnitř svého srdce.

Láska – Má zásadní vliv na to kam směřuju a vede mě směrem k tomu, co chci. (Lásku, mezi mnou a mnou. Pokud cítím lásku k sobě, cítím lásku k celému vesmíru.) Nebavím se zde o citu k holce, či klukovi, který známe všichni, bavím se tu o lásce, kterou je možné cítit ke všemu a všem. Láska roste nebo upadá dle toho jak to chceme. To nemění nic na tom, že i když sami k sobě necítíte lásku, tak někdo další k vám lásku cítí a vzhledem k tomu, že cítím lásku k sobě, tak cítím lásku i k tobě. Každá bytost ve vesmíru je milována. Je to logické.

Kam v tuhle chvíli směřuju? Jak se cítím? Pokud se cítím špatně, nemířím tam, kam chci. Pokud se cítím klidný, směřuju, kam chci. Pokud se bojím, nemířím tam, kam chci.  Pokud se raduju, směřuju tam, kam chci.

To, jak se cítím, URČUJU JEN JÁ. I následné tvoření je tedy v mých rukách (hlavě).

Samozřejmě nejít po cestě, kterou jsem si určil je přirozené, jako smrt bez toho bych totiž nepoznal cestu, po které chci jít. Všechno je v pořádku. Celý život je jen hra. Pravidla určuješ ty. Fakta určuješ ty. Nikdy se neděje nic vážného, všechno je zkušenost a to jak na zkušenost budu pohlížet, záleží jen na mě (tobě).

I když někdy to, co si vytvoříme v našem životě je divočina, a vím, že se na planetě zemi odehrávají miliardy příběhů právě v tuhle chvíli, tak dělám, co umím, abych doručil tahle slova všude tam, kde ulehčí naší zkušenosti.

Jakákoliv realita se dá změnit, formuje se zevnitř ven. A každý z nás k tomu má nástroje uvnitř. Můžu se narodit chudý (bez lásky okolí) stejně budu mít stejné prostředky jako bohatý s (láskou v okolí).

Sjednocený.