Poprvé jsem se dozvěděl, že jsem tvůrce četbou v dobách, kdy jsem ještě neměl jasno v tom, kdo jsem a co představuju ve svém vlastním světě.

Dříve jsem si nebyl vědomý toho, že každý pocit, myšlenka, pohled může formovat můj život směrem k tomu, co chci i nechci.

Po zkušenostech a pozorování jak se věcí mění dle toho, jak se cítím, jsem začal vnímat co je to být tvůrcem. Podíval jsem se zpět na svůj život, zhodnotil jsem všechny pocity, emoce, úhly pohledu a uvědomil si, že jediným slepcem jsem tady já. Měl jsem to celou dobu před sebou. Události, chování, reakce, emoce všechno nasvědčovalo tomu, že tím jak se cítím, utvářím svůj vlastní život.

Deprese můžou existovat jen tehdy, pokud jsem v depresi, pokud si dovolím být v depresi. Deprese se neukáže v mysli člověka, který je šťastný v každém okamžiku nehledě na to, co se děje. Zde můžeme vidět vědomou depresi a vědomou cestu z ní.

Od malička jsem se cítil sám. Deprese, úzkost, strach, koktání, pochybnosti, to vše bylo mojí součástí od té doby, co si pamatuju.

Strach je možný vnímat jen ve chvíli pochybnosti o své nesmrtelnosti.

Nemoc je prostá nedůvěra ve své tělo. Pokud mám zemřít na nemoc, zemřu šťastný bez doktorů, zemřu svobodný. Prožil jsem stavy, které byly akutní a pro většinu by znamenaly cestu do nemocnice. Přesto jsem tu a vnímám krásu každého okamžiku. Moje tělo je mimořádné a já se rozhodl namísto předávání odpovědnosti na ostatní převzít za svoje tělo zodpovědnost sám bez ohledu na cokoliv. Tak můžu být svobodnější.

Uvědomění, že jsem tvůrce svého života bez ohledu na to, co jsem prožil je cesta ke svobodě každého. Pokud si uvědomuji, že za celý život na téhle planetě můžu jen JÁ SÁM, odchází iluze nepřátel, s tím i válka. V takové chvíli přichází na řadu hojnost celé planety, rozkvět, láska, zdraví, radost, přátelství, jednota.

Proto o tom budu psát, mluvit, ukazovat do mých posledních dní na téhle překrásné zemi.