Směr si volíme každou vteřinu, můžeme se bát, můžeme růst, můžeme cítit lásku, můžeme vnímat jednotu. To, kam se vydáš, je v tobě, je to ve mně, je to v nás.

Každou vteřinou tvoříme novou budoucnost, jak je to možné? Každý z nás se nachází na nějaké úrovni myšlenkové, pocitové. To, jak se cítíš, je vlastně jeden z nejlehčích ukazatelů toho, kam směřuješ. Cítíš se skvěle, jsi šťastný? Směřuješ k tomu, co chceš, jen bych doplnil, že pocit šťastný a skvělý bys měl mít způsobený od sebe, ne od někoho, do koho ses právě zamiloval nebo kdo tě dělá šťastným. Pak je to šťastný a skvělý z venku, ne zevnitř a to může do jisté míry formovat budoucnost závislou na někom, což asi jako svobodná bytost nechceš, nebo chceš? To už je tvoje volba.

Směr, který určuješ ty, ne tvoji rodiče nebo někdo z práce nebo tvůj šéf, určuješ ho ty. Ty formuješ svůj vesmír svým rozhodnutím, svými myšlenkami, tím, jak se zrovna cítíš.

Proto nekoukám zpět do minulosti. Vše, co se stalo před vteřinou už je pryč a záleží už jen na okamžiku, který prožívám teď v tuhle chvíli. Tvořím to, co chci i nechci. Teď se můžu rozhodnout, jestli začnu znova, teď se můžu rozhodnout být tím, kým chci.

Jak zjistíš, že to co píšu, může být pravda? Podívej se na svůj život zpětně, udělej to pro sebe, vybav si momenty, kdy ses cítil šťastně, ale i ty chvíle, kdy si byl v depresi, co si tvořil v depresi? Co si tvořil ve štěstí? Ty ukazatele jsou očividné a jsou tu pro všechny.

Nevnímám ve svém světě dobré nebo špatné. Vnímám jen, jak se cítím. Stojí to za nic nebo mám otevřené oči dokořán jako tenkrát, když jsem se narodil? Mám otevřenou mysl? Vnímám svoje srdce? Miluju to, co dělám teď? Užívám si počasí? Vodu? Jídlo? Vnímám pohled na oblohu, cítím, jak fouká vítr, oceňuju každou bytost?

Směr určuješ jen a pouze TY.