NA TĚCHTO STRÁNKÁCH BYCH CHTĚL PŘEDSTAVIT ÚŽASNÝ MATERIÁL POPISU VESMÍRU VČETNĚ NAŠEHO URČENÍ A DŮVODU, PROČ JSME ZDE. TYTO INFORMACE POSKYTLO NEFYZICKÉ VĚDOMÍ NAZVANÉ SETH.
NĚKTERÉ INFORMACE JSOU NA PRVNÍ POHLED FANTASTICKÉ, MĚJTE VŠAK TRPĚLIVOST NEBOŤ MOHOU ZMĚNIT VÁŠ DOSAVADNÍ POHLED NA SVĚT A VÁS. MĚJTE ODVAHU ČÍST A ODVAHU O VŠEM PŘEMÝŠLET.
Přišli jsme na tento svět způsobem, kterému nerozumíme. Jsme složeni z prvků, chemických látek a atomů, a přesto se oslovujeme jmény. Svůj vnitřní svět se snažíme vysvětlovat omezenými pojmy vnějšího světa. Naše identita vychází ze zdrojů, které jsou nám dosud neznámé.
Náš pravý původ nám zůstává zamlžen a nepoznán.
Máme sice fyzické tělo, ale měli bychom si vzpomenout, jaká byla a bude existence bez něj, jaké to je být energií beze jména, hlasem, který nepotřebuje jazyk, tvořivostí, která nepotřebuje hmotu. Jsme sami sebou, jenom naruby.
Měli bychom si často říkat:
Budu pouze reagovat na konstruktivní nabídky a návrhy.
USNESENÍ :
1. Budu schvalovat sám sebe, moji charakteristiku, moje schopnosti, moje lásky a nenávisti, moje vlohy (dispozice) a indispozice, realizující se v mé jedinečné individualitě. Byly mi dány záměrně.
2. Budu se radovat z mých provedení, budu statný v naslouchání, přísný v jejich zapamatování, jako budu si vždy pamatovat moje chyby a selhání.
3. Budu si pamatovat tvořivou práci existence, v které žiji. V mé mysli jsou možnosti, spontaneita, potenciál – jsou to otevřené dveře tvoření.
4. Budu si vědom, že budoucnost je pravděpodobnost. Řečeno z obecné zkušenosti (normální), nic ještě neexistuje. Je to panenská půda zasazena mými pocity a myšlenkami v přítomnosti. Proto budu pěstovat dokončení a úspěchy a budu to dělat se zapamatováním, že nic nemůže existovat v budoucnosti, co nechci, aby tam bylo.
EGO
Máme:
informace a vznikají tak vnitřní pochody.
Tato ega pracují nezávisle na sobě. Jsou podřízeny multidimenzionální osobnosti, která je naše jádro (podstata).
Podvědomí je styčný bod mezi vnitřním a vnějším egem. Nejsou to však skutečné hranice, protože žádné ve skutečnosti neexistují.
Ztotožňujeme se jen se svým vnějším egem, přeceňujeme jej. Jeho pravá podstata nebyla dosud odhalena. Je jako žárlivý bůh, který slouží jen svým zájmům.
Nepřipustí jinou realitu. Původně měl pomáhat, ale stal se tyranem. Je však ochoten učit se – uvolnit místo intuici a instinktům.
EGO je přehrada, která zachycuje podněty z ostatních rovin reality. Je to přirozená vlastnost, jeho účel je spíše omezující než rozvíjející. Nosí klapky na očích, nedokáže se napojit na realitu, kterou není schopno vnímat.
Jsme schopni na vlastní příkaz plně využívat svoji energii, a tak nesklouzneme do konfliktu. Neplýtváme jí, ale využíváme k individuálním cílům, které jsou základní součástí naší psychologické zkušenosti.
Celé Já = Multidimenzionální Bytí – má své vlastní cíle, poslání a tvůrčí snahu, které jsou jeho prvotní a základní součástí a určují jeho vlastnosti, díky kterým budou věčně plněny a hledány.
Naše úkoly nejsou samy o sobě důležité. Je to zkouška. Proto si zachovejme smysl pro humor. Na jedné straně bereme svůj život příliš vážně, ale na druhé svou hravou existenci nevnímáme seriózně.
Není třeba za vším hledat zodpovědnost. Nejsme trojrozměrní, ale multidimenzionální. Je potřeba vidět dál, než je jeviště.
Ego je vnější část celého já. Popírá ho, neboť je zaměřeno cele na fyzickou realitu. Odpovídá za žití ve fyzickém světě.
Naše já obsahuje psychologické a psychické kanály komunikace, přes které ego přijímá informace, aniž by chtělo a žádalo. Následuje příkazy vnitřního já. Neexistují žádné hranice mezi vnitřním a vnějším já = jsou jedno.
Psychologie dělí : EGO———– PODVĚDOMÍ—————- NEVĚDOMÍ
Je to však nesmysl. Co se zdá nevědomé z jednoho úhlu pohledu, je vědomé z ostatních.
Vnímáme převážně přes fyzické smysly a vytváříme se tím egoistický pohled na realitu. Naše vnější já je ale připraveno přijímat také nefyzickou realitu. Lpíme na stereotypech a podobnostech svého chování, na kterých stavíme teorii, že naše mysl se vždy musí chovat podle předem daných pravidel a vzorů. To nám brání vnímat opravdu naše já. Naše současné bytí se soustřeďuje na příliš úzké pole, takže naše definice sebe sama jsou velmi omezené. Z obavy ztráty svého já si sami zužujeme vnímání.
Ostatní části našeho já, které si neuvědomujeme, existují zároveň v jiných systémech reality, kde vytvářejí jiné formy. Naše fyzická forma je výsledkem soustředění obrovské emoční energie – ta jej nejen vytváří, ale i udržuje.
Jsme však zapojeni i do jiných rovin reality. Na jiných rovinách máme jinou formu.
Nejsme od toho odříznuti, ale odvracíme od nich pozornost.
FYZICKÁ REALITA
– je iluze, která se pro nás stává realitou. Smysly nejsou schopny vnímat skutečnou realitu, ale pouze fyzickou, která je ve své podstatě iluzorní. Náš fyzický svět je pouhou replikou našich vnitřních tužeb a myšlenek. Je to projev našeho vnitřního já. Je to vlastně promítnutí našeho vnitřního já ven.
Všechny systémy reality nejsou materiálně orientované.
Jde o neustále se pohybující obraz, který nás nutí vnímat pouze předsunuté podoby. Zdají se být skutečné tak, že na ně musíme neustále reagovat. Slouží k zamaskování skutečnějších realit – obraťme se na ně. Co si v tuto chvíli vědomě
uvědomuji? (ptejme se s otevřenýma a zavřenýma očima).
Obraz, který vidíme, ještě nemusí nezbytně existovat. Neberme to, co vidíme, jako konečnou realitu. Jsou i jiné hlasy, které neslyšíme a prostor, který nevidíme.
Fyzické smysly vlastně formují prostředí, ve kterém žijeme. Omezují realitu na trojrozměrnou. Oni ji nevnímají, ale vytvářejí ji. Zkreslují jako brýle, protože nás nutí vše vnímat jako materiální záležitost a ne skutečnost. Jsou rozšířením vnitřních smyslů. Stejně jako naše smysly trvají na tom, že předměty jsou pevné, stejně tak si zakládají na skutečnosti, že existují v prostoru.
Vnitřní smysly pracují nezávisle na fyzických smyslech. Nejsme si jich vědomi. Když bychom byli, viděli bychom svět zbavený iluzí (pokoj jako hra molekul).
Cvičíme je v jiných stavech vědomí, než je ten běžný, bdělý. Prostřednictvím jich zažíváme události, které mozek není schopen zaregistrovat.
Fyzická realita není pouhý klam. Je jedním z nekonečného množství způsobů vnímání. Je vnímána pouze fyzickými smysly. Ty nedokáží vnímat nic jiného .
Přirozenou tvořivostí je zde materializace psychických, spirituálních a fyzických tendencí lidstva naprogramovaných před staletími. Vidíme ji takovou, jak ji vidíme ve své mysli.
Jsme natolik zaujati fyzickou realitou, že jsme stále v hlubokém transu. Kolem nás jsou ale další reality, které ignorujeme. Zadupáváme veškeré podněty, které z nich přichází. Fyzická realita je iluze vytvořená z našeho psychického vědomí. Zdánlivě
nám poskytuje stabilitu a bezpečí.
Skutečná realita, kterou nevidíme, existuje nad fyzickým světem. Abychom ji viděli, je nutno odvrátit pozornost od materiálního světa, vypnout fyzické smysly a soustředit se na skutečnosti, které nám unikají.
Naše prostředí není pouze tento svět, ale i minulé životy, na které se nyní nesoustřeďujeme.
Naším skutečným prostředím jsou v podstatě myšlenky a emoce. Z nich vytváříme tuto a jiné skutečnosti v realitách, kterých se zúčastníme. Ze skutečného prostředí
vytváříme fyzický svět, který známe. Zde neustále vnitřně komunikujeme.
Každý si svoje prostředí vytváří sám – jsou to naše výtvory a je to také velká odpovědnost. Prostředí neexistuje nezávisle na nás. Je to součet našich znalostí a zkušeností.
Události jsou pouze materializované zkušenosti, vytvořené podle našich představ a přesvědčení.
Události a objekty nejsou absolutní, jsou tvárné a ohebné, neustále se mění. Nikdy
nejsou stálé. Jsou to jen aktivity, které je naše normální bdělé vědomí schopno vnímat. Uvědomme si, že vlastní vědomí je oddělené od fyzické reality.
Některá zjevení jsou materializované myšlenky vysílané osobnostmi, které si prošli dlouhým trápením a hněvem. Tyto osobnosti se nenaučili vstřebat svoje vlastní
zkušenosti – jsou pronásledovány vytvořenými duchy (plýtváme tak energií).
Myšlenky, emoce, touhy = pseudoformy, které mají určitou energii (není to astrální forma). Objevují se tam, kde na ně myslíme, nebo se potkáme s jejich materializovanou představou.
Nejsme-li naladěni na takovou frekvenci, nebudeme schopni vnímat fyzické objekty.
Z toho vyplývá, že svět je pouhým odrazem vnitřní reality.
ZKUŠENOST JE ZÁKLADEM VĚDOMÍ A EXISTENCE VŮBEC. NEEXISTUJÍ ŽÁDNÁ „MÍSTA“, SITUACE NEBO PODMÍNKY, KROMĚ TĚCH BEZPROSTŘEDNĚ PO FYZICKÉ SMRTI, KTERÝMI KAŽDÝ JEDINEC MUSÍ PROJÍT.
Mnoho lidí se však vyhýbá zkušenostem v rámci fyzického systému, aniž by při tom spáchali sebevraždu.
Neexistují žádné hranice mezi realitami. Jedinou bariérou jsou odlišné schopnosti osobností vnímat a zpracovávat informace.
